Zvířata nejsou našimi bratry ani podřízenými- jsou to jiné národy, zachycené spolu s námi v síti života a času.

 

LANDSEER

 

Standard FCI

Plemenné znaky landseera a obecná charakteristika

NEMOCI A VADY

 

DYSPLAZIE KYČELNÍHO KLOUBU - Hip Dysplasia (HD)

Dysplazie kyčelního kloubu je závažné vadné vytvoření (dědičně polygenně - více geny podmíněná vývojová vada) tohoto kloubu, při kterém jamka kyčelní kosti a hlavice stehenní kosti svým tvarem neodpovídají a dobře do sebe nezapadají. Psi s touto vadou se nesmí používat v chovu. Vzdor chovatelským snahám zůstává u leonbergerů, bernardýnů, bernských salašnických psů a podobných velkých plemen tato velmi rozšířená nemoc trvalým problémem. Chovatelským spolkům se přesto podařilo zřetelně snížit výskyt této nemoci. Veterinární lékaři zjistí díky rentgenové diagnóze rozsah nemoci a ani střední stupeň vady se dnes nepovažuje za důvod k usmrcení postiženého psa. I v takových případech se mohou tito psi s poměrně malými obtížemi dožít stáří deseti let a dělat své rodině radost.

DYSPLAZIE LOKETNÍHO KLOUBU (DLK) - Elbow Dysplasia (ED) Je dalším z dědičně (opět polygenně - více geny) podmíněných vývojových vad pohybového aparátu psů.  Loketní kloub je poměrně složitý, je místem styku 3 kostí (kost pažní, k. vřetenní a k. loketní) a příčin dysplazie může být v loketním kloubu více. V loketním kloubu může dojít k narušení, nebo odlomení kostního výběžku kosti loketní (processus anconeus), nebo výběžku kosti vřetenní (processus coronoideus), případně může dojít ke vzniku osteochondrózy chrupavky pažní kosti. Inkongruence kloubní jamky - stav, kdy jsou kosti tvořící kloub nestejně dlouhé a jamka není hladce zakulacená - je dalším možným znakem dysplastického kloubu. Tyto abnormality často vedou k degeneraci kloubu a jeho bolestivosti. Na vývoj abnormalit mají vliv i vnější faktory - výživa, rychlost růstu, fyzická zátěž... -

OSTEOCHONDRITIS (OCD)

Kromě dysplazie se v ojedinělých případech může vyskytnout osteochondritis dissecans. Je to onemocnění kloubní chrupavky, při níž dochází k zeslabení její vrstvy a k znehybnění kloubu. V takovém případě pomůže jen operace. I tato choroba se vyskytuje např. u dog, molossů, německých ovčáků a jiných velkých psů.

ONEMOCNĚNÍ SRDCE

Také srdce je slabinou našich obrů, protože ve srovnání s obrovským tělem je poměrně malé. Občasná prohlídka je potřebná.

 

VYCHLÍPENÍ OČNÍHO VÍČKA (EKTROPIUM)

Těžké pysky spolu s malou pevností vazů mohou vést k ektropiu. To znamená, že spodní víčko je volné a odstává, což dodává psovi "melancholického pohledu bernardýna", ale současně to způsobuje chronické záněty spojivek. Landseerové mají mít pevná víčka, ale někdy k tomu nemají dostatečné předpoklady.

VCHLÍPENÍ OČNÍHO VÍČKA (ENTROPIUM)

kterému se lidově říká vchlípené oko, je defekt, při kterém se spodní víčko točí dovnitř do oka. Oko je víčkem drážděno, slzí a často dochází k zánětu spojivek a rohovky a hrozí oslepnutí. Tento stav je možné zlepšit pouze operativním zákrokem.


Jak vchlípení tak i vychlípení očního víčka jsou podmíněny geneticky, proto by měly být z chovu striktně odstraňovány. 

 

PŘETOČENÍ ŽALUDKU (TORZE)

Velmi nebezpečnou příhodou může být torze žaludku. Tehdy se žaludek psa převrátí podle delší osy, takže strávená potrava nemůže postupovat do zažívacího traktu. Současně se v žaludku rozkladem potravy hromadí plyn, který jej nadýmá. Velmi rychle následuje šok a oběhová slabost, takže veterinární lékař musí neodkladně provést operaci. Naštěstí ji většina relativně zdravých psů přežívá. Landseerové nemají sklon k nadměrné citlivosti. Pokud však člověk otálí, je pes ztracen, rychlý zásah je totiž jedinou možností záchrany. Není to však typický problém landseerů, podobné zdravotní problémy jsou společné všem velkým plemenům. Předcházet se tomu dá rozdělením potravy do menších dávek tak, aby pes neměl žaludek vždy úplně plný, dále je nutné ponechat psovi po nakrmení klid, tzn. žádné běhání, skoky nebo převalování.

 

 

průběžně doplňuji......